Pavel Sovička se pohybuje v realitním světě nepřetržitě již více než dvacet pět let. Od roku 2008 stojí v čele české a slovenské pobočky globální developerské společnosti Panattoni. Pod jeho vedením vznikly klíčové projekty pro přední světové výrobní i logistické značky jako Amazon, Tchibo, DHL, KION, ZF, Bombardier, Mattel, Shape Corp. nebo Panasonic.
🖊 redakce | archiv Panatonni
Panattoni patří dlouhodobě mezi největší průmyslové developery v regionu. Jak byste dnes popsal pozici společnosti v Česku?
Česko má dlouhou průmyslovou tradici, a navíc strategickou polohu uprostřed Evropy. Dlouhodobě se nám zde proto daří realizovat velké strategické projekty, které přitahují globální výrobce a logistické firmy. Trh je zde vyspělý a klienti mají vysoké nároky na kvalitu, udržitelnost i technologickou úroveň budov. Mám velkou radost, že jsme nedávno překročili hranici 2 milionů metrů čtverečních budov, které jsme postavili a předali klientům. Pro kontext, v Evropě jsme překonali metu 25 milionů vybudovaných metrů čtverečních a třeba němečtí kolegové před pár týdny překonali hranici 3 milionů metrů čtverečních.
Často se zdůrazňuje, že Panattoni není jen lokální developer, ale důležitý evropský hráč. Jak konkrétně se tento mezinárodní rozměr promítá do vašeho fungování?
Panattoni je dnes nejaktivnějším průmyslovým developerem v Evropě a jedním z největších průmyslových developerů na světě v soukromých rukách. To pro nás znamená dvě věci: obrovské know-how sdílené napříč trhy a schopnost obsluhovat klienty, kteří expandují v celé Evropě a v Severní Americe. Když například nadnárodní společnost plánuje rozšířit výrobu do tří zemí najednou, očekává jednotný standard a jednoho partnera, který celý proces provede. Díky našemu evropskému týmu jim to můžeme nabídnout, a i proto k nám přivádíme investice špičkových nadnárodních firem. Zkušenosti z Německa, Spojeného království nebo Nizozemska tak zároveň přenášíme do Česka. Platí to ale i naopak. Například v oblasti udržitelné průmyslové výstavby patří obecně Česko k premiantům ve střední Evropě. Jako první v CEE jsme v projektu pro ZF Aftermarket uplatnili principy Net Zero výstavby po vzoru Anglie a dodali tak CO2 neutrální budovu nejen v provozu, ale i ve výstavbě samotné.
Tlak na udržitelnost je dnes trochu kontroverzní. Jaký význam má pro Panattoni právě oblast ESG?
Je zásadní. Dnes se už nebavíme jen o tom, jak dnes rychle postavit halu, ale o tom, jak bude fungovat za deset, dvacet let. Panattoni staví všechny nové budovy ve vysokém standardu přísné mezinárodní certifikace BREEAM New Construction. Rádi stavíme na brownfieldech, využíváme moderní technologie jako obnovitelné zdroje energie, tepelná čerpadla nebo chytré řízení budov. Velcí evropští klienti to od nás očekávají, a to často daleko nad rámec aktuální legislativy zejména v problematice snižování CO2 stopy nebo energetické bezpečnosti a náročnosti provozů.
Zmínil jste výstavbu na brownfieldech. Je to v Česku téma do budoucna?
Je to i téma pro současnost. Brownfieldy představují obrovský potenciál, a navíc jde o místa, kam průmysl historicky patří. V České republice pracuje v průmyslu téměř 1,2 milionu obyvatel a držíme si více než století punc průmyslového srdce Evropy. Náročnost přípravy je však vyšší, ale přínosy jsou z pohledu územního plánování i ekologie jednoznačné. Rádi měníme staré za nové. V Česku máme za sebou úspěšné realizace na územích po bývalých závodech Likona Nýřany, Škoda Ostrov nebo část areálu po Škoda Plzeň. Nyní stavíme na kladenské Poldovce a připravujeme třeba rozsáhlý brownfield zasažený těžbou bývalého dolu Barbora na Karvinsku. Opět jsme ale i u zkušeností ze zahraničí, které nám pomáhají. Například kolegové v Británii nyní rekultivují obrovský brownfield po bývalé fabrice společnosti Honda ve Swindonu.
Jakým směrem se bude podle vás vyvíjet průmyslový development v regionu střední Evropy?
Kvůli sérii geopolitických krizí vidíme přesun některých procesů zpět do Evropy. Cílem firem je zkrátit dodavatelské řetězce a zvýšit jejich odolnost. A tady má Česká republika v centru střední Evropy ideální polohu a jedná se o obrovskou příležitost. Bez přehánění se můžeme stát nepostradatelnou komponentou průmyslu a logistiky Evropy.
Logistika je naprosto strategická oblast podnikání, která v případě přírodních katastrof a vojenských konfliktů hraje kritickou roli pro bezpečné fungování státu. K tomu si ale musíme odpracovat některé resty a být připravení pružně reagovat na aktuální požadavky moderních výrobních a logistických projektů evropského rozměru.
Potřebujeme zrychlit povolovací procesy, zefektivnit migraci kvalifikované pracovní síly a třeba i více motivovat obce a regiony skrze rozpočtové určení daní, aby podporovaly průmysl a podnikání na svém území. Jinak budou investice s přidanou hodnotou spíše vítat naši kolegové v Polsku, Německu nebo třeba i ve Španělsku.
