Martina Kneiflová stojí v čele EY Česká republika a patří mezi nejvlivnější ženy českého byznysu. Vždy usměvavá, vyzařující sebevědomí a zároveň pokoru, působí přirozeně a její přístup inspiruje tým i okolí.
🖊 Ivana Bednářová | archiv Martiny Kneiflové, Bohdan Štoček
Řídíte se mottem, že slušnost, férové jednání a profesionální, přátelské vztahy jsou základem toho, aby svět fungoval lépe. Jak se tyto hodnoty odrážejí ve vaší práci, vedení týmu a každodenním rozhodování?
Já věřím, že se odrážejí ve všem, co dělám. Snažím se vždy přistupovat k lidem v týmu a ostatním otevřeně, jsem upřímná a říkám věci na rovinu. A zároveň se snažím, abych ostatním tou přímostí moc neublížila. Myslím, že se mi daří naslouchat ostatním a třeba i následně poupravit svůj názor.
Ve světě byznysu stále převládají muži na vrcholových pozicích. Jak vnímáte roli žen v managementu a jaký posun jste během své kariéry zaznamenala?
Měla jsem ve svém životě velké štěstí na svoje kolegy a je pravdou, že většinou (až na několik málo výjimek) byli mými šéfy muži. Nikdy jsem ale neměla pocit, že jim musím něco dokazovat jenom proto, že jsem holka. Zároveň je ale pravda, že je v byznysovém světě opravdu mužů a mužské energie trochu přebytek. Občas se stává, že je pro ženy těžší něco prosadit, ale já mám ráda, když jsou týmy vyvážené, to znamená ani jenom mužské, ani jenom ženské. Právě v té rozdílnosti vnímaní je velká síla a můžeme si navzájem pomáhat. Bohužel se situace v čase mění jen velmi pomalu. Co se ale změnilo hodně, je to, že si ženy v byznysu navzájem pomáhají, což je velmi cenné.
Vedete jednu z nejvýznamnějších firem na světě – EY v ČR. Jaká byla vaše cesta k pozici hlavní partnerky? K této pozici vás dovedly „odsloužené“ roky, nebo extra projekty?
Já jsem byla vždy hodně motivovaná k tomu, abych práci dělala, jak nejlépe umím. Během hodnocení jsem tak své nadřízené často trochu zarazila tím, že jsem vlastně moc neměla žádný dlouhodobější plán. Moc jsem nepřemýšlela o tom, že se ze mě stane manažer nebo partner, prostě se mi to tak nějak přihodilo. Podobně to bylo i s rolí vedoucí partnerky – nenapadlo mě, že bych EY v České republice vedla. Z čehož vyvozuji, že jsem si to asi zasloužila. Každopádně jsem ale měla i obrovskou kliku – třeba v tom, že mě nikdy nikdo neposuzoval podle toho, zda jsem žena, jestli mám nebo nemám děti, zda pracuji na zkrácený úvazek. Dostala jsem obrovskou možnost a snažila jsem se ji využít naplno.
Jste extrémně vytížená žena, zmínila jste koníčky, lyžování, vaše miláčky psy – z čeho čerpáte energii nejčastěji?
Asi úplně nejvíc ji čerpám ze své rodiny. Mám moc hezký partnerský vztah se svým manželem, se kterým jsme loni na podzim oslavili 26. výročí svatby. Samozřejmě mi dělají radost i moje dvě dospělé dcery, které se už odstěhovaly a bydlí na koleji, takže se bohužel nevidíme každý den. Psi mi hodně pomáhají, psí energie je pro mě velmi důležitá. A pak samozřejmě koníčky, klíčové je pro mě zpívání, kdy člověk úplně vypne a nemůže myslet na nic jiného.
Když se vrátíme zpět k práci, jaká jste šéfka, vyžadujete velké pracovní nasazení, nebo razíte baťovské heslo 8x8x8? Jak kolegy motivujete, aby je práce stále bavila a nesklouzli k vyhoření?
Myslím si, že je to takový mix. Naše práce většinou není na osm hodin denně, vyžaduje trochu více času. Zároveň to ale není tak, že bych na kolegy zaklekla a řekla tak, teď tady budete trávit dvanáct hodin denně – je to samozřejmě na nich a na tom, jaké projekty dělají. Dbám ale na to, aby měli dostatek času na regeneraci, protože vím, jak je to i pro mě důležité. Každý to má ale nastaveno trochu jinak a věřím, že kolegové vidí, že i já dávám prostor svým koníčkům a aktivitám. S kolegy samozřejmě trávíme hodně času v práci, neformálně se potkáváme třeba na teambuildingu. Ale takové malé teambuildingy můžete dělat každý den, když se potkáte s kolegy u kávy nebo po víkendu a zeptáte se, jak se jim daří a co prožili.
Jak byste sama sebe definovala, jste leader, stratég, mentor nebo člen týmu?
Já si myslím, že jsem spíše součást týmu a snad i motivace pro ostatní jako někdo, kdo se snaží jít příkladem. Co se týká strategie, jsme členy globální sítě EY, ne vše můžeme rozhodnout v České republice. Zároveň jsem velkým příznivcem kolektivního rozhodování v tom smyslu, že když se skupina lidí, kteří mají nějakou společnou zodpovědnost, na něčem společně dohodne, tak jsou členové týmu mnohem více motivovaní za tím cílem jít, než kdybych jim řekla, jaké cíle mají splnit.
Co byste doporučila mladým ženám, které chtějí uspět ve vrcholovém managementu?
Je to hned několik věcí, které bych doporučila. První – chce to trochu trpělivosti, není to běh na krátkou trať, je to běh celoživotní. Znamená to nevzdávat se po malém neúspěchu a nesnažit se všechno získat hned.
Druhé, co bych jim doporučila a co je hrozně důležité, nevzdávat se svých snů. To znamená, že nemusí něco obětovat kvůli něčemu jinému. Člověk může mít všechno, akorát na to nesmí moc spěchat. A popravdě to, že mám rodinu, je pro mě ta nejdůležitější věc.
Jak vidíte budoucnost žen ve vrcholovém managementu? Je nás stále málo?
Já si myslím, že nás je pořád opravdu málo. A trošku se bojím, že se to nezmění nějakým zásadním způsobem, svět byznysu je pořád hodně mužský. Zároveň těch povinností a věcí, co chceme dělat, máme my ženy hrozně moc a je to asi i geneticky dáno. Chceme se starat o rodinu, chceme být maminkami, manželkami – a to se nedá jen tak popřít a vyřešit třeba tak, že bychom si tohle všechno zajistily jinak. Vždy nás to bude nějakým způsobem omezovat nebo limitovat ve světě byznysu. Co bych si ale opravdu moc přála, je, aby všichni měli rovné příležitosti, jak muži, tak ženy, a aby se pro pozice v leadershipu vždy vybral ten nejlepší kandidát bez ohledu na předsudky, na pohlaví.
Máte nějaké další profesní sny?
Pro mě je dnes důležité mít pozitivní vliv na své okolí. Aby se mi dařilo kultivovat byznysové prostředí, a to si myslím, že je úkol dlouhodobý. A hrozně bych si přála – a možná to zní naivně – aby k sobě lidi byli hodní a milí.
Martina Kneiflová, vedoucí partnerka EY v České republice
Martina Kneiflová ve firmě působí již více než 25 let – po absolvování VŠE v Praze nastoupila jako konzultantka do daňového oddělení společnosti Arthur Andersen, která se v roce 2002 v České republice spojila s Ernst & Young (EY). Od roku 2022 EY v České republice úspěšně vede. Je přesvědčena, že správný leadership stojí na důvěře, otevřenosti a autenticitě. Věří v sílu mladé generace, která ji inspiruje svou odvahou a neotřelými nápady. Je vdaná a má dvě dcery, s manželem zpívá ve vokálním souboru Ensemble Hilaris, miluje sjezdové lyžování a doma jí dělají radost dva bernští salašničtí psi.
Autenticita, respekt a dlouhodobá perspektiva. V době, kdy se leadership často měří jen výsledky, působí přístup Martiny Kneiflové jako tichá, ale velmi přesvědčivá alternativa. Možná právě taková, kterou dnes byznys potřebuje víc než kdy dřív.
