Lenka Gotthardová | Michaela Purnochová
Hucul – malý, odolný a neuvěřitelně věrný kůň z karpatských hor. Po staletí sloužil lidem v nejtěžším terénu a dnes si získává srdce jezdců po celé Evropě.
HUCUL – Kůň s duší hor
Skromnost, odvaha, důstojnost, věrnost, pracovitost a kamarádství – to všechno se vejde do těla malého, ale neuvěřitelně silného koně z karpatských hor. Hucul není jen „kůň“. Je to osobnost. Umí se na vás podívat tak, že máte pocit, že ví, co cítíte a o čem přemýšlíte. A když mu dáte čas a důvěru, otevře vám své srdce a stane se součástí vašeho života. Vznikne tiché přátelství – na celý život.
Zrozený v horách, vychovaný příběhy
Huculové se zrodili tam, kde jsou zimy dlouhé, léta krátká a cesty strmé a kamenité. Po staletí vozili obyvatele karpatských vesnic do míst, kam by se jiný kůň neodvážil. Bez problémů nosili těžká břemena, překonávali rozvodněné potoky a jistým krokem stoupali po úzkých horských stezkách.
Dnes už ho nepotkáte s těžkými pytli mouky a zbožím na hřbetě. Častěji ho uvidíte na pastvinách, jak klidně stojí ve větru. Ale stále z něj vyzařuje ta samá síla, vyrovnanost a odhodlání. A když se na vás podívá, víte, že tenhle kůň v sobě nosí staletí příběhů. A žádný z nich nebyl lehký.
Každé hříbě je malý zázrak
Po druhé světové válce to vypadalo, že hucul navždy zmizí. Nevhodné křížení a úbytek původních stád málem znamenaly konec. V 70. letech se ale několik nadšenců rozhodlo, že to nedopustí. Objížděli stáje a pastviny po střední Evropě, vybírali poslední čistokrevné jedince a skládali zpět mozaiku jedinců vhodnou k chovu. Díky nim hucul nepatří minulosti.
Dnes je v Česku zapsán jako chráněný genový zdroj – a každé nové hříbě je malý zázrak. Živý důkaz, že skutečné hodnoty neztrácejí význam. Ani časem.
Kůň, co zná cestu i tam, kde žádná není
Hucul nezná slovo „nejde to“. Vezme vás tam, kde začíná opravdové dobrodružství. Cestičkou sotva širší než hřbet, kamenitým srázem, hustým lesem nebo klidně potokem, který včera ještě netekl. Cítí nebezpečí dřív než vy. Nezpanikaří. Jen se rozhlédne a zvolí jinou cestu. Bez řečí, s rozvahou.
Potřebuje ale vědět, že mu důvěřujete. Je zvyklý žít ve stádě, kde jsou pravidla jasná a vztahy pevné. A od člověka čeká totéž – čitelnost, spravedlnost a klidnou sílu. A když ji má, bude vám věrný až do posledního nádechu.
Parťák pro každého
Huculové jsou ideální pro pohodové vyjížďky, hipoterapii, práci v lehkém zápřahu i pro lidi, kteří se teprve učí jezdit. Se svými 140 cm v kohoutku nepůsobí hrozivě, ale jsou statní a bez problémů unesou i dospělého muže. Jsou skromní ve svých nárocích, nepotřebují luxusní stáj ani drahé krmení – stačí jim pastva a trochu minerálů.
Odkaz hor, který žije dál
Hucul je jedním ze čtyř původních českých plemen koní a zároveň ohroženým druhem uznávaným v celé Evropě. V Česku je už jen něco málo přes tři stovky chovných klisen – a každá z nich nese příběh. Paměť doby, kdy se koně měřili podle srdce, ne podle výstavních parametrů.
Na farmě v Krkonoších, ale například i v rodině Waisserových tenhle příběh žije dál. Tady huculové nacházejí domov. Nejen pastviny a péči, ale i lidská srdce, která rozumí. A možná i proto se říká, že když vám hucul jednou vstoupí do života… už ho nikdy nechcete pustit.
Fakta o huculu
•
Původ: oblast karpatského oblouku
(Česká republika, Slovensko, Ukrajina, Polsko, Rumunsko)
•
Historie: první písemné zmínky pochází ze 17. století, plemenná kniha ČR od 1982, dnes ohrožené a chráněné plemeno FAO
•
Povaha: Klidný, odolný, vytrvalý a věrný parťák
•
Výška: Přibližně 134–144 cm v kohoutku
•
Využití: Rekreační jízda a turistika, hobby sport, hipoterapie, lehký zápřah a tah
•
Chovatelé: Asociace chovatelů huculských koní (ACHHK), na mezinárodní úrovni HIF
•
Péče: Skromné nároky na krmení a ustájení, velmi zdravé a dlouhověké plemeno
