Rodinné Vinařství Baloun patří k respektovaným jménům moravského vinařství, kde se snoubí několikagenerační tradice s moderním přístupem k výrobě vína. V srdci Velkých Pavlovic vznikají vína, která odrážejí charakter Modrých hor – elegantní, autentická a s důrazem na kvalitu každé lahve.
🖊 redakce | archiv Radek Baloun
V roce 2025 se konal 24. ročník. Soutěž je určena pouze pro Cabernet a Merlot nebo jejich cuvée. Z hlediska těchto odrůd je asi nejvýznamnější na světě. U nás je málo známá, Morava má úspěchy spíše na soutěžích bílých vín, do konkurence červených se nikdo moc nehrne. Vína i hodnotitelé v Bergamu byli z 27 zemí pěti kontinentů. Je výjimečné i tím, že v každé komisi usedá 11 lidí, všude jinde jen pět, někdy i tři. Význam soutěží není o názvu místa konání, které má zvuk – jako např. Paříž, ale o kvalitě a počtu hodnotících a celkové náročnosti. V Bergamu je zlato zdviženo až od 89 bodů, aby počet medailí nepřesáhl 30 %. Bylo uděleno 75 medailí, 27 % obsadily pouze zlaté. To už je trochu vinařské nebe, bodovali jsme i s víny starými 7 a 10 let, což hovoří o jejich dlouhověkosti. Grand Cuvée 2018 získalo 92 bodů, jen dvě vína dosáhla výše: Merlot 2015 na 91 bodů a Grand Cuvée 2024 na 90 bodů. Ještě jsme získali zvláštní cenu pro ČR.
Vaše vinařství se může pyšnit nezvykle širokou škálou odrůdových vín, můžete nám k tomu něco říct?
Každá odrůda vznikla proto, aby si našla své místo na slunci a jednou se třeba stala nejrozšířenější na světě. Všechny mají svůj historický vývoj. Například původ burgundských odrůd je starý téměř dva tisíce let. Rulandské šedé z této rodiny vzniklo o pár set let později, pupenovou mutací bez přičinění člověka. Odrůdy vyšlechtěné před několika desítkami let i ty starší, dnes méně známé, to mají přirozeně těžší. Mají svůj význam v regionech svého vzniku, kde se dostávají do povědomí a budují si své místo.
V souvislosti s oteplováním planety se hovoří o tom, že pěstování bílých odrůd u nás pomalu skončí jako méně vhodné a nahradí je modré. Co vy na to?
Až budou u nás teploty jako v Austrálii, kde se bílá vína s úspěchem stále vyrábí, jaké pak budou teploty v Austrálii? Myslím, že pokud by tato situace nastala, víno už nikoho zajímat nebude. V teplejších podmínkách je třeba bílé odrůdy sklízet dříve, kdy mají ještě dostatek kyselin a výsledná vína nebudou mít vysoký alkohol a mnoho zbytkového cukru. Vinaři musí mít větší příjmovou technologii, aby byli schopni úrodu zpracovat v krátkém termínu. Modré odrůdy si se zralostí dávají na čas, což se může brzy změnit. Z globálního hlediska bych další změny k vyšším teplotám nechtěl, i když by červeným vínům prospěly.
V poslední době se v souvislosti s vínem hovoří o histaminu, kvůli kterému z vína údajně bolí hlava či způsobuje i další nežádoucí reakce. Jak to vidíte vy?
Na histamin mají intoleranci pouze někteří lidé, v závislosti na obsahu v potravinách. Také jsem na internetu našel článek, který pojednává o tom, že nežádoucí reakce z vína nemusí způsobit jen síra, ale například právě histamin. Jak už to bývá, lidé si to přebrali po svém, a dnes za všechno může histamin. Vyšší obsah mají banány, avokádo, ananas atd. Kvašená zelenina má ještě více. Třeba zelí k vepřovému. Největší obsah histaminu mají ryby a rybí výrobky. Například losos nebo některé rybí konzervy mají normu 200 až 300 mg/kg. U vína je vyšší množství 10 mg/litr. To znamená, že bolest hlavy a zrudnutí kůže z histaminu ve víně nebude pravda.
