🖊 Ivana Bednářová | Jadran Šetlík, Adam Kolerus
Jaká letadla používáte a na jaké destinace se zaměřujete?
My dnes stavíme jádro našeho provozu na letounu Embraer Phenom 300E – jde o stroj s doletem přibližně 3 500 kilometrů, který ideálně pokrývá naše hlavní trasy po Evropě. Průměrné stáří letadel naší flotily je jeden rok. Nejčastěji létáme na ose Londýn–Kypr–Egypt, dále do zemí Maghrebu, tedy severní Afriky včetně Maroka, a také na Kanárské ostrovy. Naší strategií je dnes soustředit se na kategorii tzv. super light jet – tedy letadel s doletem do zhruba 3 500 kilometrů pro přibližně osm cestujících. Představují totiž velmi efektivní formu „smart létání“ – z hlediska poměru ceny a výkonu jde o ideální řešení, i když se stále pohybujeme v prémiovém segmentu.
Jak se pohybují ceny, abychom si udělali obrázek, kolik stojí například plus minus cesta na Kypr?
Cena jednosměrného letu pro osm osob začíná na 15 tis. EUR. Vždy záleží na délce letu nebo specifických požadavcích klientů. Létání v kategorii super-light jet se stává stále dostupnějším. Zejména po covidu si lidé uvědomili, že soukromé létání není tak nedosažitelné, jak se dříve zdálo. Stále více klientů si tak dopřeje například dva lety ročně – a tento trend bude podle nás dál růst. Potenciál českého trhu je v tomto ohledu opravdu velký. Už dnes je Česká republika v rámci regionu poměrně silným hráčem – v Česku je registrováno zhruba 80 business jetů.
Kolik máte letadel k dispozici teď a kde vidíte problémy?
Aktuálně máme čtyři letadla a v příštím roce plánujeme flotilu rozšířit o další dva stroje. Obecně je dnes ale letectví výrazně limitováno nedostatkem kapacit – chybí kvalifikovaní lidé napříč oborem, od pilotů a palubního personálu až po techniky a dispečery. Problémy jsou i na straně výrobců, kde dochází ke zpožděním v dodávkách. Zároveň ale víme, jak opatrně je potřeba k tomu přistupovat – během covidu došlo k masivnímu propouštění a následný návrat do plného provozu byl velmi komplikovaný, protože se řada lidí do oboru už nevrátila. Personální krize je tak v letectví stále velmi aktuální.
Kromě vlastních letů se chcete zaměřit i na aircraft management. Co si pod tím lze konkrétně představit?
Jde o službu pro klienty, kteří vlastní letadlo, ale nechtějí se starat o jeho provoz. My jim zajistíme kompletní správu – od posádky přes údržbu až po plánování letů. Klient tak má jistotu, že kdykoliv potřebuje letět z bodu A do bodu B, vše za něj zajistíme a letadlo je plně k dispozici. Je to komplexní služba, která je na první pohled těžko uchopitelná, ale zároveň velmi perspektivní a v zahraničí běžně rozšířená.
Chtěl jste být vždycky pilotem, nebo vás to táhlo i jinam? Co vás na této práci baví?
Od malička jsem chtěl být pilotem, rozhodl jsem se nakonec pro létání na byznys jetech. Je to moc zajímavý segment s pestrým provozem, zajímavými destinacemi. Často ani nevíme, kam poletíme odpoledne. Stává se, že jsme na hotelu, jdeme na procházku nebo na oběd, a najednou zazvoní telefon: „Sbírejte se, letíte do Londýna.“ Na začátku kariéry mi to připadalo téměř nepředstavitelné. Musíme být připraveni kdykoliv a za téměř jakéhokoliv počasí, samozřejmě v rámci přísně hlídaných pravidel odpočinku a bezpečnosti.
Jak vypadá váš typický klient?
Pokud bych měl popsat typického českého klienta, je to většinou podnikatel nebo manažer ve věku 40+, se zajímavou profesí, který si jednou či dvakrát ročně dopřeje s rodinou výlet – skutečný zážitek. Náš byznys totiž stojí především na emocích. Lidé od nás neočekávají jen přepravu z bodu A do B, ale unikátní zážitek, něco „navíc“, co jim zůstane v paměti. Současně je pro naše klienty naprosto klíčová maximální diskrétnost, na které si zakládáme a kterou důsledně dodržujeme.
Jakým způsobem si vás lidi najdou?
V našem segmentu je byznys hodně postavený na B2B spolupráci – spolupracujeme s brokery, kteří mají přímý kontakt s klienty. Samozřejmě se snažíme získávat i B2C klienty, což je výrazně náročnější, protože jsou obecně konzervativní. U B2B spolupráce je problém v tom, že broker často nemá plnou kontrolu nad produktem a kvalitou služeb, které klient očekává. Já osobně potřebuji mít produkt plně pod kontrolou – musím vědět, kdo je můj klient, jaké má očekávání, a garantovat služby přesně tak, jak je slíbím. Publikum je vždy klíčové a detaily nelze podcenit.
Čím jsou vaše lety výjimečné?
Vždy říkám těm, které školím ohledně našeho produktu, že pro byznys – a obzvlášť pro ten náš – existuje jeden zásadní orgán: oko. Klient pozoruje a vnímá každý detail. Ďábel je ukrytý právě v detailech a všechno musí hrát dohromady. Celý proces od A do Z musí ladit – od akvizice, obchodní komunikace s klientem i brokerem přes přípravu letu a catering až po palubu, posádku a přístup personálu.
Také jsem se dočetla, že máte na palubě svůj parfém, vyvinutý pro své klienty.
Ano, čich má nejdelší paměť ze všech smyslů. Vůně a pachy si pamatujeme celý život a vždy je máme spojené s emocemi. Když ucítíte určitou vůni – ať už z dětství, nebo vůni partnera – okamžitě si něco vybavíte. Proto jsme se rozhodli, že naše letadla musí mít vlastní vůni. Klient ji navíc dostane domů jako dárek, a vůbec nezáleží, kam si parfém dá – do obýváku nebo na toaletu. Důležité je, že když ucítí tu vůni, vyvolá u něj vzpomínku a emoci spojenou s naším letem.
Jak byste tedy specifikoval svoji roli – jste spíš manažer, mentor nebo pilot?
Nejvíc se vidím jako mentor, vizionář a manažer. Pilotní činnost pro mě dnes už stojí více v pozadí, což je přirozený vývoj. Létání je krásné, ale nevadí mi, když třeba několik týdnů neletím. Mám čas být víc s dětmi, věnovat se firmě a vlastním projektům. Dnes se už musím více věnovat přímé komunikaci s kolegy a řízení firmy než vlastnímu létání. Je to prostě přirozený posun člověka – zkušenosti a strategická práce mají pro mě nyní větší hodnotu než samotné lety.
Máte nějaký osobní sen spojený s prací?
Můj sen je trochu vyšší – chtěl bych, až půjdu do důchodu, moci se ohlédnout a říct, že po mně něco dobrého zůstalo. Rád bych, aby za mnou zůstalo třeba 50 provozovaných letadel a 200 pilotů, kteří si řeknou: „Super, díky, že jsi nám umožnil práci, která nás živí a baví.“
