Le Mans, červenec 2025 – na legendárním okruhu Circuit de la Sarthe se opět rozezněly motory historických vozů a mezi nimi nechyběl ani československý klenot Aero Minor Sport. Posádka Jaroslava Větvičky a Josefa Šmída se podruhé postavila na start prestižního Le Mans Classic se symbolickým číslem 59 – stejným, jaké nesl vůz Jacquesa Pocha a Ivana Hodáče při památné účasti v roce 1949.
🖊 MUDr. Jaroslav Větvička | Zbyněk Hozák
Nešlo jen o číslo, ale o poctu a pokračování příběhu starého 76 let. Precizně připravený vůz s dvouválcovým dvoutaktním motorem, charakteristickými chladicími průduchy, dvojicí palivových hrdel a typickou modrou „francouzskou“ barvou věrně připomínal historický originál a symbolizoval česko-francouzskou motoristicko-sportovní tradici.
Na startu nechyběla ani sesterská posádka s vozem číslo 58, navazující na legendární výkon Kratnera a Suttnara z roku 1949, kdy dosáhli druhého místa – dosud nejlepšího českého výsledku v historii 24 hodin Le Mans.
Závod však od počátku provázely nečekané komplikace. Už v kvalifikaci běžel motor pouze na jeden válec. Rychlá reakce týmu a výměna svíček umožnila zajet nezbytná kola pro postup na start. „Byly to nervy. Jedno oko na teplotě, druhé na zpětných zrcátkách,“ vzpomíná Josef Šmíd.
Potíže pokračovaly i v úvodu závodu, kdy vůz opět ztrácel výkon. Skutečnou příčinu odhalil až zkušený hlavní mechanik Jiří Císař – poškozený zapalovací kabel. Nenápadná závada, která však dokáže zcela vyřadit jeden válec. K obratu přispěla i kolegiální pomoc druhé české posádky, která poskytla náhradní díly. „V tu chvíli to bylo víc než technika – byla to soudržnost,“ říká Jaroslav Větvička.
Po odstranění závady Aero Minor znovu ožil. Přestože měl nejnižší výkon ve startovním poli, dokázal držet tempo a absolvovat závod bez dalších zásadních problémů. Posádka nakonec obsadila 56. místo z 82 startujících a zopakovala tak výsledek z roku 2023. V kontextu možností vozu šlo celkem o úspěch.
Závod přinesl i dramatické momenty. V hustém dešti se Jaroslav Větvička musel vyhnout havarovanému vozu na rovince Hunaudières, zatímco Josef Šmíd zažil nebezpečnou situaci při svém předjetí v zatáčce Mulsanne. Noční etapa prověřila maximální soustředění – rozdíly rychlostí mezi vozy přesahovaly 80 km/h. „Když jedete v dešti sotva 120 km/h a kolem vás se přeženou vozy přes 200 km/h, je to velký adrenalin,“ shodují se oba jezdci.
Aero Minor zaujal nejen na trati, ale i v paddocku. Přitahoval pozornost fanoušků i znalců historie, včetně členů Automobile Club de l’Ouest. Pro tým to byl jasný signál, že odkaz této značky v Le Mans stále žije.
„Le Mans Classic je pro nás vrchol – kombinace tradice, techniky a emocí. Už teď se připravujeme na ročník 2027,“ uzavírá Jaroslav Větvička.
Aero Minor Sport tak znovu potvrdil, že i malý vůz může psát velké příběhy – s odvahou, respektem a srdcem.
